ZASE KRAKOV? A PROČ VLASTNĚ NE?!

K některým městům si musíte trpělivě hledat cestičku. Někdy to trvá i pár dní, než se s městem sžijete. A potom naopak existují města, kde se cítíte hned jako doma. A právě to je případ Krakova. Dá se říct, že mě okouzlil rovnou na první pohled a zamilovala jsem se do něho. Za poslední rok jsme ho navštívili třikrát, a čtvrtou návštěvu plánujeme na zimu.

Není se tedy čemu divit, že ho sami Poláci nazývají pýchou Polska. Je to pulzující město dýchající atmosférou a historií. Přesto si v něm nepřipadáte jak ve skanzenu. Město je živé, ale oproti jiným evropským metropolím není přeplněné. Protože je to zároveň město univerzitní, o nějaké zkostnatělosti se tady vůbec nedá mluvit. A vůbec nebudu přehánět, když ho nazvu městem magickým.

Mariánský kostel, pohled z ulice Florianské

V tomto blogu se budu zabývat hlavně čtvrtí Kazimierz, která se stala mojí nejoblíbenější. Krakov v obecnější rovině už jsem popsala zde.

KAZIMIERZ

Dvorek na ulici Meiselsa

Ve čtvrti Kazimierz najdete mnoho míst, která vás chytí za srdce. Skryté uličky, nádvoříčka a bývalé židovské krámky s dřevěnými okenicemi. Útulné kavárničky s posezením ukrytým ve stinných dvorcích, kde si připadáte jako u babičky na zahradě. Do dětství vás přenese retro nádobí, háčkované ubrusy a dřevěné stoly a lavice. Objevíte tu také mnoho craft beer barů, ve kterých můžete ochutnat skvělá polská, ale i zahraniční piva. Běžně si můžete vybírat mezi dvaceti druhy čepovaných piv. A za velice přijatelné ceny (cca 3€ za půllitr). Naleznete tu i umělecké ateliéry, krámky s vintage zbožím a restaurace. Street foodové dvorky, food trucky a okénka s typickými zapečenými bagetami (zapiekanki). To vše se v posledních letech objevilo v bývalé chátrající židovské čtvrti. Jaký byl vlastně její příběh?

Kostel Božího Těla

Kazimierz (Kaziměř) bývala až do 19. století, tedy než se přičlenila ke Krakovu, samostatným městem. Byla založena za vlády krále Kazimíra Velikého. Od časů jeho panování se odvíjí i pověst o jeho milence, Židovce Ester. Král ji velmi miloval, ale protože byli každý jiného vyznání, Ester odmítla jeho nabídku k sňatku. Ale měla na něho prý velký vliv, a právě ona měla být také iniciátorkou králova tolerantního přístupu k Židům. Ve skutečnosti se tu však Židé začali ve velkém usazovat až po její smrti. I když i tady museli čelit pogromům, stále zde ve srovnání s jinými evropskými zeměmi mohli relativně klidně žít a podnikat. To bylo samozřejmě výhodné i pro hospodářský rozvoj země. Postupně zde vznikla jedna z nejvýznamnějších komunit v Evropě. Uvádí se, že v předválečných letech byla až čtvrtina obyvatel Krakova židovského vyznání. Kazimierz tak představovala místo, kde vedle sebe křesťané i Židé koexistovali.

Dnešní ulice Józefa

Obyvatelé Kaziměři měli k dispozici vlastní radnici, náměstí i kostel. A Židé pak samozřejmě svoje synagogy. Synagog se do dnešních dnů zachovalo celkem sedm. Od pradávna byla čtvrť rozdělená na židovskou a křesťanskou část. Pomyslnou hranici tvořila ulice Józefa. Ta je dnes pulzujícím srdcem celé Kaziměři. Postupem času se ale obyvatelstvo promíchalo, a nežilo odděleno tak striktně. Vše se změnilo se začátkem války. Začala se psát temná historie Krakova. Historie, ze které dodnes mrazí.

Tento street art vznikl na památku rodiny Bosaków. Ta dům postavila a žila v něm po 300 let, až do roku 1941. Po válce se její přeživší členové odstěhovali do Izraele.

Vchodové dveře domu a pamětní "deska"

Z KAZIMĚŘI DO PODGÓRZE

Němci obsadili Polsko v roce 1939. Nedlouho poté začala i perzekuce židovského obyvatelstva. Vznikl plán na přesun cca šedesáti pěti tisíc Židů mimo Krakov. V březnu roku 1941 byli Židé, kteří město dosud neopustili, vyhnáni ze svých domovů za řeku Vislu. Tam, ve čtvrti Podgórze, vzniklo zdí ohraničené ghetto. Pro ještě větší ponížení jeho obyvatel měly zdi ghetta tvar tradičních židovských náhrobních kamenů. 320 budov, které byly domovem šesti tisícům obyvatel, muselo pojmout třikrát tolik Židů. Jeden byt až pro čtyři rodiny. Špatné hygienické podmínky, nedostatek jídla a absence lékařské péče. A hlavně neustálý strach o vlastní život. Tak vypadal život v ghettu.

Fragment zdi z ghetta na ulici Lwowska. Jediný, který se zachoval

Ti, kteří byli vybráni pro práci v některé z blízkých továren, mohli ještě hovořit o štěstí. Sice pracovali v podstatě zadarmo, ale měli nárok na větší příděly jídla. Ale hlavně mohli opouštět prostor ghetta, a to bylo nejdůležitější. Nejznámější byla samozřejmě továrna Oskara Schindlera. Původně se v ní vyráběly smaltové výrobky do domácnosti, jako byly třeba hrnce. Později byla  využívána čistě jen pro válečné účely. I to je jedna z nepřesností ve filmu Schindlerův seznam. Další se týkají osoby samotného Oskara Schindlera, jehož charakter je ve filmu vykreslen až moc černobíle a dá se říct, že i zjednodušeně.

V roce 1943 pokračovali Němci s konečným řešením židovské otázky, a přistoupilo se tak k definitivnímu vyklízení ghetta. To byl v podstatě eufemismus pro transporty do vyhlazovacích táborů. Nebo také pro přímou likvidaci jeho slabších obyvatel (nemocní, starci a děti), které Němci nemohli využít pro otrockou práci. Mezi nejzrůdnější incidenty patřilo například vyvraždění všech pacientů v místní nemocnici. Tato událost byla zmíněna i ve filmu Schindlerův seznam.

Před jednotlivými transporty byli obyvatelé ghetta shromažďováni na dnešním náměstí Bohaterów getta. To v podstatě znamenalo několikahodinové čekání na slunci bez přístupu k vodě a jídlu. Kdokoliv, kdo se znelíbil esesákům, tu mohl být rovnou popraven, zatímco ostatní čekali na to, jak se naplní jejich vlastní osud. Byli většinou posláni do pracovního tábora v blízkém Plaszówě, později do táborů Belžec nebo Osvětim. Což pro hodně z nich znamenalo cestu přímo do plynových komor.

 Kaziměř dnes

I v těchto těžkých dobách se naštěstí našli lidé, kteří byli přes velké riziko ochotni pomáhat. To podstupovali nejen oni sami, ale samozřejmě i celé jejich rodiny. Mezi nejznámější patřil (tedy kromě kontroverzní postavy Oskara Schindlera) například lékárník Tadeusz Pankiewicz, majitel lékárny U Orla (Apteka Pod Orlem). Ta se nachází přímo na rohu náměstí, kde se shromažďovali Židé před tím, než museli opustit Krakov. I když byl Polák, a ti měli nařízeno čtvrť Podgórze opustit, rozhodl se tu zůstat. Poskytoval obyvatelům ghetta léky a zachránil desítky lidí tím, že je nepozorovaně pustil zadním východem z lékárny ven. A to přímo Němcům pod nosem. Dnes je v lékárně zřízeno malé muzeum, kde se můžete dozvědět více.

Dnešní Podgórze, Kostel sw. Józefa

Procházíte-li se dnešní čtvrtí Podgórze, už téměř nic nenasvědčuje tomu, jaké hrůzy se tu odehrávaly. Z celého opevnění ghetta se zachoval jen malý kousek zdi. Na náměstí Bohaterów getta však dodnes stojí šedý nenápadný domek, bývalá kancelář esesáků. Je tu malý památníček, a přes mříže můžete nahlédnout i do prázdné budovy. Dodnes budí hrůzu.

Památník obětem války na náměstí Bohaterów getta

Hlavním mementem událostí, které se tu odehrály, jsou však skulptury židlí. Jejich tvůrci jsou dva krakovští architekti, Piotr Lewicki a Kazimierz Latak. Sedmdesát bronzových židlí je rozmístěno po náměstí a připomínají vyklízení ghetta. Po obyvatelích v opuštěných domech zbyl totiž jen rozházený nábytek.... Každá židle má představovat tisíc obyvatel Krakova, kteří se po válce už nevrátili.

Pro větší porozumění válečným událostem doporučuji navštívit bývalou továrnu Oskara Schindlera na ulici Lipowa. Do dnešních dní se z ní zachovala jen správní budova. Z ní se stalo muzeum, které mapuje dějiny města v období nacistické okupace. Byli jsme v něm hned při naší první návštěvě. Vstupenky do muzea na určitou hodinu je potom vhodné zakoupit si předem přes internet.

Jen pro zajímavost, patrně nejslavnějším dětským obyvatelem ghetta byl pozdější světoznámý režisér Roman Polanski.

Továrna Oskara Schindlera

Ale vraťme se zpět ke Kaziměři. Po skončení války se sem nastěhovaly spousty uprchlíků z hlavního města Varšavy, jelikož ta byla v podstatě srovnána se zemí. Až do začátku 90. let pak čtvrť chátrala. K jejímu rozmachu pak přispělo natáčení slavného Spielbergova filmu v roce 1993. Kaziměř se mu jako lokalita k natáčení hodila lépe. Čtvrť Podgórze, která byla vlastně dějištěm oněch smutných válečných událostí, už byla totiž pro natáčení filmu nevhodná. Při procházkách po Kaziměři vám tak některá místa mohou připadat povědomá, protože jste je zahlédli ve filmu. Jako třeba tento dvorek na ulici Meiselsa s pavlačovým domem, kde se natáčela jedna z nejznámějších scén Schindlerova seznamu.

Zde se odehrála scéna z vyklízení ghetta

Postupem času se do čtvrti začali stěhovat i Židé z Izraele nebo USA. Dnes tu funguje malá komunita, a například Synagoga  Remuh je aktivně využívaná. Každoročně se tu v červnu koná také Židovský kulturní festival. Kazimierz je též domovem mnoha umělců a bohémů. Její noční život je dodnes vyhlášený. Je zde tolik barů a hospůdek, že do Starého Města v podstatě ani nemusíte chodit.

Na následujících řádcích je pár tipů, kam zajít. A kdo se zajímá o historii a chce poznat Krakov očima místních, ať se směle připojí k některé z místních free walking tours. My se zúčastnili této tour s názvem "Jewish Krakow", a byli jsme velice spokojeni. Zajímavou formou jsme se dozvěděli spoustu informací o čtvrti.  Procházky po městě s místními průvodci v malých skupinkách bývají v angličtině, němčině a španělštině.

KAM CHODÍVÁME NA JÍDLO?

Jak už jsem zmínila výše, ve čtvrti je velké množství street foodu. Od dvorků, kde jsou zaparkované malé karavany - food trucky, až po klasičtější "pouliční jídlo". Můžete navštívit třeba Judah Square Food Truck Park (ulice Sw. Wawrzynca), který vás atmosférou přenese do Budapešti. Ochutnat můžete obligátní burgery, falafel, klobásky, zapékané brambory nebo třeba belgické hranolky. Výběr deseti nejlepších food trucků najdete například zde.

Falafel

K nejznámějším a nejvyhledávanějším patří zapékané bagety, zapiekanki. Je to snad to "nejpolštější", co zde můžete ochutnat. Někdy se jim také říká polská pizza. Za málo peněz dostanete hodně muziky. Na výběr je nepřeberné množství druhů, jsou zapečené například s houbami, šunkou, zeleninou, sýrem a doplněné nejrůznějšími dresingy a omáčkami. Na náměstí Plac Nowy se v bývalém objektu košer jatek nachází několik "hladových okýnek", kde můžete zapiekanku ochutnat.

Zapiekanki, Plac Nowy

Zapiekanka v řeckém stylu

ZUPA SOUP BAR

Sem zavítáme při každé návštěvě. Je to už taková naše tradice. Polévkový mini bar, kde nabízejí většinou pět druhů polévek. Polévku si můžete sníst buď přímo na místě, nebo odnést v kelímku s sebou. Nachází se na ulici Jonatana Warszauera 3 (hned vedle náměstí  Plac Nowy).

Foto: Instagram Zupa Soup Bar

KUCHNIA POLSKA GASKA, Limanowskiego 1

Toto je náš osobní tip z Podgórze. Jak jsme slyšeli od místních, tak právě tuto čtvrť čeká v budoucnosti největší boom. Už dnes zde natrefíte na příjemné kavárny, craft beer bary a restaurace. Ubytování v této čtvrti také není tak drahé, jako například ve Starém Městě. Podgórze oplývá klidnou maloměstskou atmosférou, kde místní chodí venčit po večerech svoje čtyřnohé mazlíčky, anebo líně posedávají na některé ze zahrádek.

Tuto restauraci jsme navštívili na základě dobrých recenzí z TripAdvisoru. Je zaměřená na typickou polskou kuchyni. Můžete ochutnat husí a králičí speciality, žebírka na dušeném zelí, maso s kroupami, typické pierogy (i na sladko) a samozřejmě boršč do hrnečku, který já osobně miluju. Prostě tak trochu připomíná poctivou kuchyni polské babičky. Navíc obsluha je tu opravdu velice milá a ochotná.

A připočteme-li útulný interiér i s úžasnou zahrádkou ve dvoře, je jasné, že jsme zde nebyli naposledy.

Králičí stehno s koprovým přelivem

Můj oblíbený boršč do hrnečku

A je libo i kavárnu?

MLECZARNIA

Pod košatým kaštanem ve dvorku na ulici Meiselsa 20 se nachází neskutečně příjemná a útulná zahrádka. I v nejparnějším létě zde panuje příjemný stín a až venkovská pohoda. Přes ulici je pak i kamenná kavárna, takže ani v zimě nepřijdete zkrátka. Ideální místo na pozdní snídani či delší posezení s knížkou. Alespoň my bychom tu tedy rozhodně dokázali sedět dlouho.

Cappuccino, domácí limonáda a vynikající ořechový koláč

Minibar. kam se chodí pro objednávky

Pohled z ulice

Retro výzdoba

A NAKONEC, TIPY NA ŘEMESLNÉ PIVKO NESMÍ CHYBĚT!

(názvy podniků slouží zároveň jako odkaz na TripAdvisor)

OMERTA

Pub v mafiánském stylu na ulici Kupa 3. Na dvou barech si můžete vybrat z nepřeberného množství polských i zahraničních piv. Uvádí, že mají 27 piv na čepu, a navíc si můžete odnést nějaké to lahvové s sebou (často mívají i celou řadu piv od BrewDogu). Přes léto potěší i malé posezení přímo na ulici.

NOWY KRAFTOWY

Náš nový objev se nachází přímo v rohu náměstí Plac Nowy. Upoutal nás nejen příjemným zastřešeným posezením ve dvoře. Patří k nově vzniklým krakovským multitapům. Na čepu bývá až 25 piv. Další nespornou výhodou je jeho poloha - na náměstí si až do pozdních nočních hodin můžete koupit polský hit - zapiekanku, která se výborně hodí na noční cestu domů...

Zaujal mě stout Lublin to Dublin (kooperace Pinta a O´Hara´s)

CRAFTOWNIA - KRAKOWSKI WIELOKRAN

Tento rovněž novější podnik (ulice Sw. Wawrzynca 22) se momentálně nachází na prvním místě v hodnocení na RateBeeru (srpen 2018). Nabízí 18 polských craftů na čepu. Příjemný interiér a malé venkovní posezení přímo na ulici.

STREFA PIWA

Naše už klasická pivní zastávka na ulici Józefa. Mimo polských piv nabízejí pravidelně i více druhů ležáků z českých pivovarů, a to za velice dobrý peníz. Takže jestli na výletě pijete rádi osvědčenou českou klasiku, budete tu spokojení. Navíc si k pivu můžete dát i typické české pochutiny, třeba utopence. Pro větší výběr polských craftů ale doporučuji zajít jinam.

DOMÓWKA CAFE

Sklepní craftový bar (ulice Miodowa 28a) , kde se dají zakončit pivní výlety. Zavírají totiž až ve 3 hodiny ráno. Výběr z osmi čepovaných piv.

PIVOTÉKA REGIONÁLNE ALKOHOLE

Kdo si rád vozí pivní suvenýry domů, určitě by neměl minout tuto pivotéku na ulici Miodowa. Mají zde obrovský výběr řemeslných piv. A kdo preferuje tvrdý alkohol, třeba pro Polsko typickou vodku, taky neodejde zklamaný.

Naše nákupy. Nejvíc se těším rozhodně na pivo od švédských Brewski, a potom na piva z varšavského pivovaru Rockmill.

A ZÁVĚREM TAJNÝ TIP Z PODGÓRZE - MIEJSCÓWKA

Útulný podnik jsme objevili celkem náhodou při naší free walking tour. Protože se nachází dál od míst, kde je nejvyšší koncentrace turistů, není ještě tak známý. I tak se ale vešel do desítky nejlepších krakovských pivních barů na RateBeeru. Nachází se hned u lávky Otce Bernátka na ulici Józefinska 4. V létě nabízí příjemné a klidné venkovní posezení. Mají pěkný výběr polských piv, i když převážně z tarnowského pivovaru Trzech Kumpli.

Nabídka piv

Lávka Otce Bernátka, na které je momentálně umístěna umělecká instalace - akrobaté